Pilot po startu hlásí do mikrofonu:
"Jsem váš pilot, v letadle je teplota 22 stupňů, venkovní teplota je 0, přeji vám příjemný let."
Pilot zapomněl vypnout mikrofon a z něj se ozvalo:
"Tak, teď se ještě najím a pak přefiknu tu novou letušku."
Letuška to uslyšela, švihla s táckem a utíká do pilotní kabiny. Za ní se ozve jeden z cestujících:
"Kam pospícháte, vždyť říkal, že se nejdřív nají."
Věž volá letadlo: "Je tam kapitán?"
"Hik, je vzadu, opilý a, hik, souloží s letuškou, hik."
"A kde je první pilot?"
"Na záchodě, hik, opilý, zvrací..."
Dispečer s hrůzou v hlase: "A vy jste vlastně kdo?"
"No přece, hik, au.. auto, hik, autopilot, hik..."
Přijde chlapeček do obchodu, kde prodávají křesťanské potřeby a ptá se prodavačky:
"Paní, mohla byste mi dát tamto letadýlko?"
"Ale chlapče, to není letadýlko, to je kříž!"
Chlapec chvíli přemýšlí a pak povídá:
"No tak to já si tedy vezmu tamto s tím pilotem!"
"Vážení cestující, vítáme vás na palubě našeho letadla. Podíváteli se vpravo, uvidíte velké město. Podíváte-li se vlevo, uvidíte malé město. Podíváte-li se pod sebe, ne přátelé, to nejsou obláčky, to jsou padáky naší posádky, která se s vámi tímto loučí a přeje vám příjemný zbytek letu."
Děda letí poprvé letadlem a začíná se mu dělat špatně. Postěžuje si letušce a ta mu dá pytlík, který má použít, když bude nejhůř. Když se letuška po chvíli vrátí, vidí, jak jsou všichni cestující pozvraceni od hlavy až k patě, jenom dědula spokojeně kouká z okna. Ptá se ho, co se stalo.
"No, už jsem to nevydržel a vyzvracel jsem se do toho pytlíku. Jenomže on byl úplně plnej, tak jsem trochu upil. No a potom blilo celý letadlo!"
V Německu havarovalo osobní letadlo pro osm cestujících; spadlo na bavorský hřbitov a mohutně explodovalo - tragédie. Zatím bylo vykopáno dvacet sedm mrtvých!
Letí velké dopravní letadlo. Kapitán se připravuje na přistání. Z kontrolní věže dostává povolení a zahajuje přistávací manévr. Co však nevidí:
"Sakra, jak to, že ta dráha je tak krátká?! Na takhle krátký dráze s tímhle érem za prase nepřistanu!"
Nedá se ale už nic dělat a musí se o přistání pokusit. Cestující dostanou příkaz zaujmout bezpečnostní polohu (t.j. vrazit hlavu mezi nohy; většině se to podaří bez problémů, na palubě je však i pár takových, kteří vzniklé situace zneužili a vrazili ji mezi nohy cizí, což ale je jiný příběh...). Kapitán se opatrně přibližuje nad samý začátek runwaye, aby využil co možná nejdelší dráhu. Vzum... Sotva se kola dotkla betonu, kapitán začíná brzdit, co mu síly stačí. Už jen padesát metrů do konce dráhy. Už jen dvacet metrů do konce dráhy! Už je na samém okraji. Uffffff! Brzdy se roztekly, ale na posledním decimetru letadlo zastavilo. Kapitán vyleze ven a zhluboka si oddychne.
"Kurva, že ale byla ta dráha sviňsky krátká!"
Pak se rozhlédne kolem. Nejdřív vpravo, pak vlevo.
"Jak je ale široká!"
Výstava letadel. Ruská expozice, jako pomocný stroj tam stojí Polikarpov 2, u ní hlupec Ivánek. Americká expozice: F16 u ní John a Jack. Potkají se všichni tři, slovo dá slovo, Ivánek tvrdí, že jeho Po2 je rychlejší než americká F16. Krátká hádka, nakonec se vsadí. F16 roluje na start, za ní v závěsu Ivan s Po2. Než odstartují, přepadnou Ivana pochybnosti, a tak se pro jistotu přihákne za F16 jako pytel na cvičnou střelbu. Start. F16 letí necelý 1 mach.
John říká Jackovi: "Koukni dozadu co dělá Váňa."
Jack na to: "Lítá sem tam za námi, asi nasazuje na předlétnutí!"
John zakleje, zrychlí, mění se geometrie křídel a už to mastí 1,5 machu. "Jak to vypadá?"
Jack: "Ivan se nějak rozkurážil, lítá zleva doprava, nahoru dolů, asi nás chce předletět.
John zakleje, zrychlí na maximum a volá: "Tak jak to vypadá?"
Jack na to: "Je to v prdeli, Johne, asi jsme prohráli. Ivan odhazuje podvozek a mění geometrii křídel!"
Letí letadlo do Seattlu a venku je hrozná mlha, není vidět ani na deset metrů a najednou přestanou jít i všechny přístroje. Pilot celý zoufalý lítá sem a tam, jestli neuvidí nějaký maják nebo něco podobného, ale ono nic a taky už mu pomalu dochází palivo a cestující jsou docela nervózní. Nakonec trhlinou v mlze uvidí velký mrakodrap a v posledním patře za oknem pracuje nějaký chlápek. Tak pilot vykoukne z letadla a volá:
"Hej, dobrý muži, nevíte, kde to jsem?"
Chlápek odpoví: "Jistě. Jste v letadle."
A tu pilot provede manévr, otočí se o 230 stupňů a provede čisté přistání na letišti o pět mil dál. Cestující jsou samozřejmě úplně hotoví a ptají se, jak to dokázal.
"Jednoduše", odpoví pilot. "Položil jsem tomu muži jednoduchou otázku. Jeho odpověď byla zcela správná, ale naprosto k ničemu. Z toho jsem usoudil, že ten mrakodrap musí být sídlo Microsoftu a odtamtud je letiště pět mil severovýchodně!"
Letadlo, katastrofická situace bez východiska. Naděje na přežití žádná. Každou chvíli to spadne. Piloti posílají letušku k pasažérům, ať je na ten nevyhnutelný konec nějak připraví. Letuška (vesele s širokým úsměvem na tváři):
"Tak teď si všichni vytáhněte cestovní pasy a zvedněte je vysoko nad hlavou... Výýýborně, skvěle! Každý máte cestovní pas - nechybí někomu, že ne?!"
Chvíli se prochází a kontroluje: "Tááák a teď si každý svůj pas otevře na stránku s fotografií... Máme to všichni?! Tak počkáme tady na paní... Dobře. Máme. Tááák a teď si každý tu stránku odtrhněte, pečlivě srolujte do kornoutku a zasuňte si ji do zadku."
Jeden z cestujících: "NO DOVOLTE!!!! To už je snad trochu moc, ne?!"
Letuška zas na mikrofon: "Vysvětluju to tady pánovi a možná by to ostatní taky zajímalo - zachranářům se jinak hrozně blbě identifikují mrtvoly."
Jednoho dne, na palubě transoceánského letadla, zazní z mikrofonu zkroušený hlas kapitána:
"Vážení cestující, díky technické poruše nám vyteklo z nádrží palivo a proto brzy spadneme do moře. Vzhledem k naší letové výšce zbývá do dopadu asi pět až sedm minut."
Jedna slečna, když to slyšela, vstala ze své židle, strhla si blůzu a otočila se k chlápkovi vedle sebe:
"Dokaž mi naposledy, že jsem žena!"
Chlápek se tak podíval, rozepnul si košili a podal ji té ženské se slovy:
"Prosím tě, vyžehli mi to."
Letadlo. Veliké dopravní letadlo. Boeing 747 Jumbo Jet. Plné lidí - všichni nastoupeni, uvelebují se v sedačkách. U zadních dveří se spustil nějaký povyk a uličkou mezi cestujícími kráčí do pilotní kabiny první pilot. Černé brýle na očích, bílou hůlkou oťukává cestu. Za ním druhý pilot - taktéž s černými brýlemi, s hůlkou a se slepeckým psem. Cestující koukají jak ve snu:
"To bude nějaký fór, ne?"
...nabíhají motory, letadlo se dává do pohybu. Cestující znervózněli:
"To nás skutečně povezou ti dva!?"
Letadlo zrychluje, cestující přilepení do sedaček, strachy ani nedutají. Letadlo letí ještě rychleji, už by mělo být ve vzduchu, blíží se konec ranveje! První cestující nevydrželi a začali ječet, během vteřiny už ječí všichni v letadle. V ten moment se letadlo prudce zvedne, všichni mají žaludky až v kalhotách, slabší nátury sahají po pytlících...a v pilotní kabině povídá jeden pilot druhému:
"Kolego, mám obavy, že jednoho dne nezačnou ti vzadu ječet včas a všichni se tady zabijeme."