O kulturistovi a erotomanovi:
Vsadí se kulturista s erotomanem, kdo déle vydrží. Kulturista bude nosit do druhého patra ženský a erotoman je bude uspokojovat. Kdo to vydrží déle vyhrává. Večer začne kulturista nosit a erotoman každou uspokojuje. Tak to jde celou noc. Ráno kulturista se slovy "Já už nemůžu!" odpadne.

Ponaučení: Je lepší mít styky než donášet.

O kočičce:
Běží kočička přes koleje, zrovna jede lokomotiva a ujede jí kousek ocásku. Kočička se otočí a říká si: "Škoda ocásku". A tak se vrátí, bere ujetý ocásek do tlamičky a vtom jede lokomotiva zpět a přejede jí celou hlavu. A to je konec bajky.

Ponaučení: Nejedna kočička i pro malý ocásek ztratí celou hlavu.

O zajíčkovi:
Zajíček si koupil nové Ferrari a ujíždí s ním po lese. A tu náhle uslyší volání o pomoc. Vystoupí, koukne do hluboké díry a vidí v ní vlka. A vlk pak povídá: "Zajíčku, zajíčku, když mne vytáhneš, tak budeme nadosmrti kamarádi a nesežeru tě." Zajíček uveří, zapřáhne lano za Ferrari, natůruje motor a vytáhne vlka ven z díry. Druhý den si to vlk peláší po lese a najednou zaslechne: "Pomóóóc, pomóóóc!", tak se koukne do díry a v ní je zajíc. Poklepe si na čelo a říká: "No dobře zajíci, včera si pomohl ty mne, dneska já tobě." Vlk se tedy otočí zadkem k díře, spustí dolů svůj ocas, zajíček se ho chytne a pak už vlk jen škubne a zajíček je zachráněn. A to je konec bajky.

Ponaučení: Když máš pořádnej ocas, nepotřebuješ žádný Ferrari.

O psech:
U veterináře se sejdou tři psi - bernardýn, vlčák a pudl a začnou si vypravovat své životní příběhy. Bernardýn: "Dělal jsem u horské služby. Nosil jsem na krku soudek rumu a zachraňoval lidi. Jednou jsem se ale neudržel a vypil jsem ze soudku všechen rum. No a teď jsem tady na utracení." Vlčák: "Já jsem dělal slepeckého psa. Jednou jsem převáděl pána přes ulici a uviděl jsem krásnou fenku. Neudržel jsem se, rozběhl se za ní a pána přejelo auto. No a teď jsem tady na utracení." A nakonec vypráví svůj příběh pudl: "To já jsem si to takhle šmejdil po bytě, vlítnu do koupelny a moje krásná panička zrovna vylejzala z vany. A já sem se taky neudržel." A vlčák s bernardýnem doplnili: "Takže s náma na utracení!" Pudl na to: "Ne! Ostříhat drápky!" A to je konec bajky.

Ponaučení: Ve zdravém těle, zdravý pes.

O zebře:
Mladá zebra si vyjde do světa. Jde takhle cestou a potká slepice. "Jejej, copak vy jste zač?" "My jsme slepice." "A k čemupak jste dobré?" "My snášíme vejce." Zebřička jde dál, a potká krávy. "A copak jste zač vy?" "My jsme krávy." "A k čemu jste dobré?" "My dáváme mléko." Mladinká zebra pokračuje v cestě, až narazí na ohradu s koňmi. "Jee, a kdo jste vy?" "My jsme plemenní hřebci." "Juu, a k čemu jste dobří?" Ten nejbližší si ji prohlédne od uší až k ocasu a opáčí: "Sundej si to pyžamo a my ti to předvedeme!" A to je konec bajky.

Ponaučení: Kdo se moc ptá, moc se dozví.

O myši a vodě:
Leze myška po poušti a kolem krku má uvázanou velkou růžovou mašli. Po několika dnech se doplazí vysílená ke studni. "Studánko, studánko, dej mi vodu nebo zhynu!" A studánka na to: "Když mi dáš svou mašli tak já ti dám vodu." "Ale já ti nemůžu dát svou mašli, to je po babičce!" Myška se tedy nenapila a po několika hodinách zemřela. Po ní se vydala do pouště druhá myška, taky s růžovou mašlí kolem krku. Taky se po několika dnech doplazila ke studni. "Studánko, dej mi vodu nebo zhynu!" A studánka na to: "Když mi dáš svou mašli tak já ti dám vodu." Myška: "No, ona je sice po babičce, ale voda je přednější." Studánka dala vodu, myška se napila a plazila se dál, ale za pár dnů stejně zemřela.

Ponaučení: Dáš, nedáš, stejně chcípneš.

O kočičce II
Hladová mšice si našla krásný šťavnatý zelený lísteček a už se teší, jak si na něm pochutná. V tu ránu přilítne hladová beruška a říká: "Mšice, mšice, já mám hlad a tak tě sním." A mšice na to: "Ale beruško, já jsem tak hubená, počkej až okousám ten list, pak se najíš i ty víc." No a jak tam beruška čeká na to, až se mšice napapá, přilítne hladový ptáček a povídá: "Beruško, beruško, já mám takový hlad, že tě musím sezobnout." A beruška na to: "Počkej ptáčku, počkej, já jsem taky hladová a čekám tady na mšici, která okusuje list." Tak už tam čeká i ptáček a najednou se zničeho nic objeví hladová kočicka a povídá: "Ptáčku, ptáčku, já ti mám hlad, že tě hned sežeru." A ptáček na to: "Ale kočicko, podívej jak jsem hubený. Počkej až mšice okouše list, beruška slupne mšici, já sezobnu berušku, no a pak se najíš i ty." No a jak tam všichni čekají, tak se z křoví náhle ozve prapodivný zvuk. Všichni se leknou a ptáček vylétne do vzduchu. Ale hladová kočička nechce přijít o svého ptáčka a tak utíká za ním. Ptáček letí nad poli a kočička stále za ním. Najednou ptáček vlétne nad řeku a kočička po něm chňapne, mine a spadne do vody. A to je konec bajky.

Ponaučení: Čím delší předehra, tím mokřejší kočička.