Vzhledem k tomu, že ceny parkovného v podtatranských obcích připomínají vstupné do domu nevalné pověsti, ale zároveň jsou Tatry dost velké na to, aby člověk vše prošel pěšky, je návštěvník nucen využít tamější veřejné dopravy. Autobusy ovšem spíše než dopravní prostředek připomínají pojízdnou reklamu na vrakoviště (mluvím o místních, nikoli dálkových autobusech). Nejvhodnější je tedy využít kolejovou dopravu. Jednak klasické dráhy, které na Slovensku změnily tvář a nyní vystupují jako Železničná spoločnost, a.s. a za druhé i jejích dceřiných společností působících v podhůří Tater - Tatranské elektrické železnice (TEŽ), Ozubnicovou železnici (OŽ) a Tatranské lanové drahy (TLD).
    Nutno podotknout, že přestože jízdenky jsou o něco málo dražší (pouze u lanovek jsou nekřesťansky drahé), je cestování s těmito dopravci zažitkem. Klasické dráhy zde na lince Poprad-Tatry - Tatranská Lomnica nasazují nově zrekonstruované vozy řady 810 (nyní označované jako 812). Vláček se proplétá krajinou, je z něj nádherný výhled a je "živou" demostrací toho, jaké stoupání železnice unese.
    TEŽ jsou úzkokolejné (1000 mm) a na 35 km svých tratí s 20 zastávkami překonávají převýšení 580 m. Cestování s nimi je skvělé mnoha důvodů - trať je technickou libůstkou, až na jednu soupravu jezdí krásné nové vlaky a o romantické krajině ani nevmluvě. Průvodčí (TEŽ i "klasických" drah) jsou jednotně a pěkně oblečení, sympatičtí, jazykově vybavení a nosí u sebe PDA a přenosnou tepelnou tiskárnu. Takže když nastoupíte na stanici bez pokladny nehrozí, že jako jízdenku obdržíte umatlaný a naškrábaný cár papíru, jako to známe z našich drah.
   O OŽ ani nemá cenu moc mluvit - vlaky jsou sice staré, ale tato ve střední Evropě ojedinělá technická libůstka vás uchvátí i bez komfortu. Technické údaje - na 4753 metrech tratě překonává 455 m převýšení s maximálním sklonem 158 promile. Za 14 (stoupání při max. rychlosti 30 km/h) resp. 18 minut (klesání při max. rychlosti 23 km/h) přepraví 258 lidí na trati Štrba - Štrbské pleso a zpět.
    Lanové dráhy budete kvůli jejich cenám spíše obcházet. Obzvláště to platí o pozemní lanovce Starý Smokovec - Hrenbienok, která je sice také technickým skvostem, ale ty dva kilometry do nevelkého kopce za téměř sto korun jízdného nestojí. Jízda kabinkovou lanovkou Tatranská Lomnica - Skalnaté pleso vyjde na 190 (jedna cesta) resp. 240 SKK (obě cesty). Dá se ale poměrně pěkně obejít (nedoporučuji ale volit zelenou turistickou značku, ta moc pěkná není ;). Obdobné údaje platí o sedačkové lanovce Skalnaté pleso - Lomnické sedlo. Jízdenka na visutou lanovku Skalnaté pleso - Lomnický štít stojí 500 SKK (tam i zpět, jiná nehorolezecká cesta na vrchol není). Pokud se ovšem rozhodnete tyto peníze investovat doporučuji učinit tak až budete na stanici Skalnaté pleso. Důvody jsou dva - velmi rychle se mění počasí a platit 500 korun za pohled do mraků by se asi nikomu nechtělo. A v neposlední řadě, až lanovku uvidíte, přejde nejen slabší nátury chuť si do ní sednout ;).