Znak @ se v angličtině čte zpravidla "at", což znamená "v", "na" popřípadě "u" nebo "při". Je to zkrátka odpověď na otázku "Kde?". To odpovídá i grafické podobě tohoto znaku. Zavinutí znaku "a" do obalu znamená, že jakýsi obsah je uchovávaný v něčem uvnitř.
    Původ zavináče nejen, že nesouvisí s internetem, ale dokonce ani s počítači. Podle Wikipedie a serveru Worldwidewords.org byl tento znak už dávno používán pro označení ceny za jednu měrnou jednotku, zejména na účetních dokladech. Například "7 widgets @ 2(libry) ea. = 14(liber)". V tomto významu ("po" či "za") lze tedy znak "@" přirovnat k u nás užívanému znaku "á". Oba zmíněné zdroje rovněž uvádí, že do e-mailové adresy zahrnul zavináč Ray Tomlinson v r. 1972. Zde má zavináč zmíněný význam "v" nebo "na". Kupříkladu "jmeno@domena.cz" znamená logovací identifikátor "jmeno" na serveru "domena.cz". Podobně může výraz "uzivatel@pocitac" označovat konkrétního uživatele pracujícího na udaném počítači.
    Bohužel v češtině se tento znak občas používá dost nešetrným způsobem. Vyjadřuje se jím cokoliv moderního, elektronického nebo internetového. Případně je zaměňován s výrazem "WWW" (world wide web - světově rozšířená pavučina). Také u nás bývá mnohdy používán místo znaku "a". Někdo to považuje za graficky zajímavé nebo snad originální, ale ve skutečnosti jde o zcela nesmyslné použití. Znak "a" nelze zaměňovat se znakem majícím význam "objekt uvnitř jiného objektu". Např. pokud se "Jakub" podepisuje "J@kub", tak jeho podpis znamená "J v kub".
    Ale není to pouze specifikum češtiny. V ruské verzi Wikipedie jsem nalezneme podobně nestandardní použití zavináče: V neformální internetové španělštině, italštině a jiných románských jazycích, se znak "@" používá univerzálně místo znaku "o" resp. "a", pro neutrální vyjádření platné pro obě pohlaví. Například "amig@s" místo "amigos y amigas" - "kamarádi a kamarádky".
    Zatímco v angličtině se "@" čte podle jeho významu, v mnoha jiných jazycích vychází slovní název znaku z jeho grafické podoby. V češtině je to "zavináč" podle zavinutého řezu z rybího masa a zeleniny. V polštině se nazývá "małpa" [maupa], což znamená opice. V ruštině [sabaka], čili pes. V obou jazycích byla zřejmě inspirací grafická podobnost s ocasem. Na Wikipedii nalezneme další evropské názvy, které v dotyčných jazycích znamenají "šnek", "kočičí ocásek", "štrůdl", "opičí ocásek", "koláček", "červ" nebo "chobot". Z toho je vidět, že zavináč je pojmenováván poměrně barvitě.