Prostor dílny proráží zvuk jakési píšťaly. Rychlostí 2 200 km/h se z jemné trysky řítí vodní paprsek a proráží dvoucentimetrovou mramorovou desku. Možná budoucí konkurent laseru.

    Předobrazem této pily jsou síly v přírodě. Ty jsou tak ohromné, že vymlely hluboká koryta řek a zformovaly úzká skalní vrata a ostré štíty. Inženýři jen tyto miliony let trvající procesy nahradili procesy trvající jen minuty a nekonečnost tak nahradili vysokým tlakem.
    Speciální čerpadlo žene vodu tlakem až 400 MPa, voda jde z trysky rychlostí kolem 600 m/s (téměř dvojnásobek rychlosti zvuku). Paprsek má průměr několika desetin milimetru. Voda se neopotřebovává jako jiná řezací média. Této pile se také říká mokrý laser. Materiál není na hraně řezu nijak namáhán, ani mechanicky, ani tepelně. Tímto laserem lze vyrábět velmi přesné, jemné a složité útvary. Pohonem zařízení je tlakový převodník - asi jako pěst velký píst, který působí na dvacetinásobně menší protipíst a tak zvyšuje rychlost vody. Tvar trysky určuje profil paprsku a jeho účinnost. Vysokotlaký paprsek je velmi nestálý útvar, v důsledku tření se rozšiřuje do tvaru kužele, mísí se se vzduchem a rozpadá na kuličky. Tento jev je velmi nežádoucí, proto jsou do vody přidávány polymery s velmi dlouhými řetězci, ty pak působí na vodu jako koleje. Síla paprsku se zvyšuje přidáváním pevného brusného prášku.
    Vodní paprsek dokáže řezat, stříhat tuhé, tvrdé, měkké i pružné látky. Vodní pila funguje dokonce i pod vodou a je jí používáno k likvidaci lodních vraků. Experimentálně také na ledoborcích. Přerušovaný paprsek funguje jako vodní kladivo. Zvláště účinný je postup používaný v Africe ve zlatonosných dolech - do kamenného bloku se vyvrtá asi 80 centimetrů hluboká dutina, ta se zalije vodou, na hladinu se pak působí tlakem vzduchu až 40 MPa. Na dně dutiny stoupne tlak a tím voda začne vytvářet prasklinky.