Cheopsova pyramida ještě dnes, 45 století po dokončení stavby ohromuje svými rozměry všechny návštěvníky Egypta. Tento monument je vysoký 146 metrů a jeho základová hrana má délku 230 metrů. Je v něm nakupeno 2 760 000 metrů krychlových kamene o celkové hmotnosti zhruba 6 000 000 tun.

    Základním úkolem stavitelů pyramid bylo vyhledat správné místo pro stavbu. Nikdo samozřejmě neví, proč si Cheops vybral pro svůj hrob právě skalní plošinu Guizeh. Snad že to bylo blízko města Heliopolis, kde se slavil kult boha Slunce Ra, s nímž se faraon ztotožňoval. Tato skalní plošina byla dost pevná, aby unesla statisíce kamenů pyramidy. Výhodné bylo i to, že na jejím okraji bylo možno založit několik kamenolomů. Ve středu stavby se zdvihá asi deset metrů vysoký sklaní výstupek, v němž archeologové odhalili klesající chodbu. Původní výšku tohoto výstupku se nepodařilo zjistit, ale je zřejmé, že jeho obestavěním se ušetřila spousta materiálu. Okolní terén bylo třeba upravit do roviny. Starým Egypťanům se to povedlo dokonale. Rozdíl činí jen 2,1 centimetru. Velice významná byla orientace stavby. Čtyři základové hrany pyramidy jsou namířeny po směru hlavních světových stran a odchylují se pouze o jednu patnáctinu stupně.
   K púvodním pracem patřil i výběr vhodných kamenolomů s dobrým stavebním materiálem. pyramida byla postavena na vápencové plošině, která sama poskytovala vhodný kámen. Lomů bylo několik, všechny ve vzdálenosti asi 300 metrů. Pracovalo tam vytrvale 1200 - 1500 kameníků. Pomocí seker teslic vytesali nejprve lomaři do skály pravoúhlé štěrbiny, do nichž zarazili dřevné klíny a kolíky. Ty opakovaně polévali vodou, až bobtnající dřevo roztrhlo skálu. Čelní a boční plochy kvádrů se opracovávaly za pomocí olovnic, úhelníků a šablon. Každý blok má v průměru objem jednoho krychlového metru o hmotnosti 2,5 tuny.
    Bloky se na stavbu dopravovali na dřevěných saních. Od lomu byla zbudována cesta vysypaná jemným pískem a na jejím povrchu byly položeny palmové kmeny, které bránily, aby se saně propadaly. Smýkání se usnadňovalo poléváním cesty vodou. Z některých vzdálených lomů se kvádry přivážely loděmi po kanálech do přístavu. Tyto vodní cesty byly zbudovány jen k tomuto účelu.
   Egyptologové vyšli z přibližného počtu usazených kvádrů a předpokládané doby práce a maximální počet v daný okamžik pracujících lidí odhadli na 20 - 25 tisíc. Z toho 10 000 těch, kteří dobývali bloky. Ve zbytku jsou zahrnuti všichni, kteří byli potřební k plynulému chodu stavby: kováři, tesaři, nosiči vody, kuchaři, dozorci a zeměměřiči. Stavba trvala asi dvacet let a při tak nedokonalých měřících a nivelačních přístrojích se nakonec její čtyři šikmé hrany na vrcholu sešly. Pokud by tomu tak nebylo, nejspíš by byli faraónovi architekti předhozeni nilským krokodýlům. Po dokončení vrcholu začali dělníci s otesáváním ploch vnějších kamenů do požadovaného sklonu. Takto jich opracovali 115 500. Většina z těchto vrchních kamenů zmizela, protože byly použity ke stavbě Káhiry.
    Jak pyramida postupně rostla do výšky, zdvihala se současně i dopravní cesta, takže nakonec vznikla stoupající rampa, ústící na právě stavěném patře. S výškou pyramidy se musela rampa prodlužovat, aby její sklon zůstal stejný a vlečení kvádrů bylo v lidských silách. K vrcholu mohla vést rampa o délce tří kilometrů a objem materiálu, z kterého byla navršena převyšoval objem samotné pyramidy.
    Uvnitř Cheopsovy pyramidy jsou dvě komory. Žulová královská obsahovala po odhalení prázdný sarkofág. Víko se ztratilo a hrob byl vykraden už ve starověku. Když se kalifovi Al-Mamounovi podařilo do ní v roce 820 proniknout, nalezl jen zničené zbytky. Výstavba této komory vyžadovala od stavitelů vynaložení ohromných sil. Celá byla zbudována ze žuly a obklopena pěti menšími místnostmi, jejichž stropy tvoří 20 - 40 tun těžké desky. Žula byla vylámána a na lodích dovezena z lomů u Assuánu, vzdálených od plošiny Guizeh celých 800 kilometrů. V dobách kalifových se věřilo, že druhá komora byla určena pro Cheopsovu manželku.