Vánoce bez dárků si asi nikdo z nás neumí představit. Vzájemné obdarovávání patří k nejkrásnějším chvílím - přináší radost jak tomu, kdo dárek dostane, tak i tomu (a mnohdy ještě větší), kdo ho dává. Bylo by však mylné domnívat se, že jde výlučně o lidský vynález.

    Zvířata si mezi sebou dávají dárky zcela běžně. Pochopitelně ne o Vánocích nebo k narozeninám, nicméně příležitosti, při nichž je dáreček považován za prakticky povinný, mají také přísně stanoveny. Nejběžnější je obdarovávání jako součást námluv. Ostatně to nám lidem jistě není cizí - v době namlouvání si obvykle dáme více dárků, než za celý další společný život. Také prapůvodní sdělení, které dáreček v této situaci symbolizuje, je v zásadě shodné. Muž, jenž hodlá získat náklonnost vyvolené ženy, obvykle daruje něco, čím jí naznačí, že dokáže vydělat dost peněz, tudíž je v budoucnu schopen dobře zajistit rodinu (šperk, šaty, auto...), popřípadě že je velmi galantní a pozorný, takže ji s ním čeká krásný život (květina, bonboniéra, báseň). Nejinak uvažují pánové z řad zvířat (totiž oni o tom zase tak moc neuvažují, je to věc vrozeného instinktu, který ovšem vychází ze stejných zákonitostí jako u myslících lidí). Tak třeba někteří vodní ptáci obvykle přijdou na první rande s pěknou rybkou v zobáku ("Jsem báječný lovec, uživím Tebe i děti."). Jiné druhy ptactva zase preferují romantický styl a přinesou nějakou "drobnost do bytu" (lesklý střípek, barevné pírko a podobně).
    Vysloveně galantní dary - například přenechání nějaké obzvláštní pochoutky z kořisti či přednosti v jídle vůbec - jsou obvyklé u šelem. Dlužno říci, že podobně jako u lidí tato galantnost líbánkami obvykle skončí... Častým projevem jsou také dary na uvítanou. To dobře znají chovatelé psů: pejsek, který vás po návratu domů nadšeně vítá, má nepřekonatelnou potřebu vám cokoli donést (jde o rituál, nikoli o faktickou hodnotu daru nebo o to, jestli o daný předmět stojíte). Jistá fenka, zvyklá při této příležitosti "darovat" jakýkoli kus papíru (vytažený z koše, odložené noviny...) jednou donesla vítanému hostu dokonce stokorunu náhodně vypadlou z kapsy jeho vlastního kabátu při svlékání v předsíni - radost byla veliká, bankovka jen mírně oslintaná.
    Milovníci koček zase velmi často dostanou darem ulovenou myš, v horším případě dodělávající ptáčka. Námitky se v těchto věcech rozhodně nepřipouštějí, kárání už vůbec ne. Od vás se očekává, že jasně a nadšeně vyjádříte obdiv nad loveckým uměním dárce a připustíte (ostatně nejspíš popravdě), že něco takového byste vy nedokázali. Rovněž se od vás očekává, že pokud možno využijete té úžasné nabídky, jež se s darem pojí, a sice že myš smíte nejen sníst, ale dokonce si s ní předtím i pohrát! Odmítnout takovou šanci je zhruba stejně urážlivé a nevděčné, jako byste ohrnuli nos nad luxusním autem (a hnusilo se vám v něm projet), které vám daroval dobrý přítel na důkaz své náklonnosti...
    V určitých případech jsou ovšem dary v živočišné říši přímo otázkou života a smrti. Tak třeba řada pavouků dobře ví, že pokud své partnerce nepřinesou darem něco dobrého k zakousnutí, sežere je. Tady navíc platí, že také obal je velmi důležitý a darovat něco nezabaleného znamená nejen neúctu jako u lidí, ale doslova nebezpečí smrti. Čím déle totiž pavoučí samička dáreček dobře ovinutý vlákny rozbaluje, tím je pro dárce život jistější. Některé druhy se proto uchylují k jistému podvodu a obdarovávají partnerku důkladně zabaleným "nic" - než dotyčná zjistí, že je lákavě vyhlížející balíček ve skutečnosti prázdný, sameček ji oplodní a zmizí...
    Bez ohledu na to, že Vánoce pro zvířata obvykle představují spíše stres, šok ze světelných či zvukových efektů a v zásadě nemilé vybočení z navyklého režimu, nějaký dáreček jistě můžeme připravit i my jim. Vodítko nebo náhubek (byť sebekrásnější a sebedražší) je asi nenadchne, stejně jako nová miska na jídlo, polštářek na spaní a podobně - tím obvykle potěšíme jenom sami sebe.
    Pamlsek je určitě vítán, avšak jenom v případě, že se příliš nevymyká zdravému jídelníčku našeho mazlíčka. Lidské pochoutky (včetně následného žlučníkového záchvatu) si ponechme sami pro sebe: majonézový salát, husí stehno, čokoládu (ve větším množství může psům způsobit selhání jater!) a podobné pochoutky zvíře opravdu nepotřebuje a Štědrý večer mu tím, že je nedostane, určitě nezkazíme, právě naopak. Jeden vanilkový rohlíček pejskovi či kousek kapra kočičce jistě žádnou tragédii nezpůsobím, ale náš miláček bude stejně nakonec radši, když ho "obdarujeme" svou pozorností, tím, že neodejdeme na celý den pryč, že si s ním budeme hrát a tak dále. Ostatně hračka, zejména je-li vybrána na základě dobré znalosti vkusu a zálib našeho zvířecího kamaráda, radost jistě udělá. A lze ji umocnit ještě tím, že dárek zabalíme do spousty papírů - zábava spojená s hledáním, nalezením, rozbalováním a trháním obalu bude možná větší než z dárku samého.