Bakterie jsou buněčnou stavbou nejjednoduššími organismy naší planety. Proto bývají většinou označovány za primitivní. S jednoduchostí souvisejí i nepatrné rozměry. Na tečku za touto větou by se vešlo alespoň 200 tisíc průměrných bakterií. Mikrobiologové, kteří se pokusili odhadnout jejich celkový počet na planetě, dospěli ke zcela nepřestavitelnému výsledku - 10^30. Rozmnožují se dělením, vzácněji pučením. Za ideálních podmínek se mohou rozdělit každých 20 minut, z jedné buňky může být během deseti hodin miliarda buněk. Přestože neznají pohlavní rozmnožování, mohou si bakterie různých druhů mezi sebou vyměňovat části svých genetických informací. To vede k velké proměnlivosti.
    Žádný složitější organismus nedokáže dlouhodobě žít v teplotách vyšších než 60 stupňů C. Nejodolnější bakterie však snáší až 113 stupňů C, klesne-li teplota pod 90 stupňů C, přestává růst - je na ni chladno. Bohatému bakteriálnímu životu se daří u horkých vývěrů na mořském dně, kde kromě vysoké teploty čelí i obrovskému tlaku. Jiné bakterie si libují ve vodních kapsách ukrytých tři kilometry hluboko v antarktickém ledu. Další žijí v silných roztocích solí, nebo kyselin. Druh Deinococcus radiodurans vydrží tisícinásobek dávky radiace, která by zabila člověka. Způsobů, jakým si bakterie zajišťují obživu, je nepřeberné množství. Byly nalezeny 60 kilometrů vysoko v atmosféře i stovky metrů hluboko pod oceánským dnem. Je jen málo míst, která jsou skutečně zcela bez života.
    Bakterie se mají čile k světu i na povrchu a uvnitř těl nejrůznějších organismů. V žaludku býložravců pomáhají rozkládat celulózu. Jen malá část způsobuje nemoci. Ve střevech zdravého člověka žije 1.6 - 2 kg bakterií, které nám pomáhají trávit těžko rozložitelné látky, chrání nás před napadením nepřátelskými druhy a vyrábějí i některé vitaminy. Jiné druhy žijí v ústech, na zubech i na kůži. Dohromady jich je několikanásobně více než buněk samotného lidského těla.
    Když přijdou opravdu zlé časy, nemusí to ještě znamenat jejich konec. Řada druhů se v takovém případě dokáže uzavřít do ochranných obalů a v neaktivní podobě čekat, až se podmínky zlepší. Vědcům se podařilo přivést k životu bakterie, které byly uzavřeny v krystalech solí hluboko pod zemí po neuvěřitelných 250ti milionech let.
    Nejen symbiotické bakterie v trávicím traktu člověka a zvířat jsou užitečné. Vyrábí z mléka jogurt, vděčíme jim za kysané zelí, pomáhá při výrobě čokolády a dalších věcí. Mikroflóra v čistírnách odpadních vod rozkládá organické nečistoty, některé bakterie dokáží zneškodnit i petrolej, nebo ropné skvrny. Enzymy získané z teplomilných druhů jsou přidávány do pracích prášků a pomáhají odstraňovat špínu i při vysokých teplotách. To vše je ale zanedbatelné ve srovnání s rolí, kterou bakterie odpradávna hrají při udržování přírodní rovnováhy. Bez nich by nic nefungovalo tak, jak jsme zvyklí. Mrtvá těla by se rozkládala jen pomalu, takže by se neuvolňoval dostatek živin pro další generace. Padlé stromy by zůstávaly ležet nedotčeny v lese, hromadily by se odpadní látky, nikdo by nedokázal využít vzdušný dusík. Svět by upadl do chaosu, jenž by konečných důsledcích ohrozil existenci života.